Aria Spinta (program představení)
Zazpívej písničku, Alfréde! (Lidové noviny)

Fotografie z představení
Hudba z představení



Aria Spinta

Choreografie a režie: Lenka Flory a Simone Sandroni
Tvorba a interpretace: Ivana Jozic (Chorvatsko), Teodora Popova (Bulharsko), Simone Sandroni (Itálie), Anise Smith (USA) a Ondřej Vajsar (ČR)
Hudební dramaturgie: Gäetan van den Berg (Belgie)
Původní hudba: Bruno De Franceschi (Itálie)
Světelný design: Vincent Longuemare (Francie)
Kostýmy: Lenka Flory (ČR), Michaela Šiškinová (ČR)
Technika: Jan Beneš (ČR), Robert Štěpánek (ČR)


"... energická, záhadná práce evokující zmatek a spletitost lidské zkušenosti."
The Herald Sun, Durham, NC


Kdyby se Alfréd nerozhodl pro špatný vtip a nepřerušil Uršulino sólo v nejnapínavějším momentě, Franz by nezůstal viset na jevišti sám, spoutaný a bez pomoci, Sofia by se nepokusila využít situace a opustit práci, která ji už příliš dlouho unavovala a Lóra by netrvala na tom, aby se všechno točilo jen tak, jak si přeje ona, mohlo představení proběhnout bez hádek, objetí a utěšování, bez ostud, strachu a neustálého přesvědčování.

Česká premiéra - 29. a 30. září 1999 ve 20.00 hodin v Divadle Archa

Produkce: Déjá Donné Production
Koprodukce: La Filature Mulhouse, De Singel Antwerp, Hebbel-Theater Berlin, Internationales Sommertheater Festival Hamburg
S podporou: město Cagli, Sipario Ducale Festival Itálie, Open Society Fund Praha, Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR






Zazpívej písničku, Alfréde!

Mezinárodní soubor s italsko-českým uměleckým vedením (Simone Sandroni a Lenka Flory) Déjá Donné Production představil v pražském Divadle Archa své nejnovější představení Aria Spinta. Sandroni, který vtiskl představení pečeť svého humoru, je v Čechách patrně jediným cizím, zde usazeným a pracujícím choreografem. Stačil tu ovlivnit formující se školu mladých českých choreografů z konzervatoře Duncan Centrum.
          Simone Sandroni a spolutvůrkyně představení Lenka Flory měli tentokrát šťastnou ruku. V intencích oblíbené Sandroniho poetiky nezdarů a trapasů se zrodilo představení velké lehkosti, nenucenosti, vyváženého rytmů, ač tam padají reflektory a houpají se na šňůrách nad hlavami vyděšených tanečníků, padají černé výkryty kolem jeviště, zachumlávají postavy, odhalují skupinky tanečníků, před chvilkou šťastně schovaných před nastávajícím trapasem. Ti, co zbudou na scéně, si pro jistotu už sami lehají na zem. Ustaraný klaun Simone se snaží vše zachránit svým kabaretním šarmem. Flory se Sandronim měli tentokrát štěstí na vynikající taneční tým, kde vedle Chorvatky, Bulharky, Američanky a Simona samého figuruje Čech Ondřej Vajsar (alias Alfréd), který skvěle vycítil stylové jemnosti, s nimiž choreografové pracují. Celé je to jeden velký taneční kabaret v civilu, vtipný, přístupný všem.

Nina Vangeli, Lidové noviny, 4. 10. 1999