Další koncerty Johna Calea v Divadle Archa
Písně Johna Calea byly jak nové restaurované obrazy
Koncertu tria Johna Calea předcházely poněkud strašidelné zvěsti, že v jeho průběhu má dojít snad i na recitaci poezie, nakonec však zůstalo výhradně u hudby. Cale se doprovázel na koncertní křídlo, jen občas sáhl po ovladačích jakýchsi zvukových krabiček. Dva hudebníci jeho doprovodu střídali různé strunné nástroje, harmoniku a flétnu. Celkově zvuk tria působil dojmem jakéhosi mírně intelektuálního šramlu, byly slyšet názvuky country a lidové hudby vůbec, vždy však v podobě "poznamenané" muzikální erudicí zúčastněných. I v komorním obsazení hrálo Caleovo trio energicky. Oproti koncertům, na nichž se protagonista středečního večera představil jen sám za klavírem, byl rozměr niterného dramatu v Caleových písních trochu umenšen. O to větší prostor však dostalo uvolněné a radostné muzicírování. Během večera došlo na většinu Caleových "hitů" - zazněly populární Dying on the Vine, tradičně pomalá verze klasické Presleyho Heartbreak Hotel, Fear, Paris 1919, milostná I´ll Keep a Close Watch a další. I přídavky byly víceméně tradiční, baladu Thoughtless Kind Cale zahrál sám, doprovázeje se na stylově černou kytaru, zbytek tria se k němu připojil v další z mnoha verzí jeho "hymny" - písně Hallellujah od Leonarda Cohena. John Cale má v Praze stabilní a vděčné publikum. Kromě hudebního zážitku totiž jeho koncerty nabízejí i důkaz toho, že i ve vykloubeném světě hudebního průmyslu lze důstojně zestárnout a uchovat si duševní svěžest.
Ondřej Štindl, Lidové noviny, 22. 5. 1998