Další koncerty Johna Calea v Divadle Archa
Fotografie z představení
Vysoká laťka Archy
Zahájení provozu pražského divadla Archa se odehrálo za opravdu mimořádných okolností. K vůbec prvnímu společnému vystoupení se tu sešli japonský tanečník MIN TANAKA a velšsko-americký skladatel a muzikant JOHN CALE. Archa tak hned při první příležitosti ukázala, že je schopna v praxi naplnit své proklamované ambice: být místem jedinečných setkání, poskytovat prostor nadžánrovým událostem a prezentovat autory otevřených konceptů.
V průběhu večera došlo na slova o nesnadné komunikaci různých kultur, která zazněla v původní krátké řeči ředitele Archy Ondřeje Hraba. John Cale měl situaci relativně snazší, neboť svou hudbu jen předkládal ke konfrontaci, momentální reakce byla pak zcela na Tanakovi. Reprodukované skladby pro širší obsazení střídal Cale živé hranými písněmi ze svého klavírního repertoáru poslední doby (Chinese Envory, Fearm Broken Hearts…) a jedním (totálně disharmonickým) kytarovým sólem do přednatočené skladby. Zprvu se zdálo, že výrazem mnohem uměřenější, v odstiňování intenzity exprese jemnější a vůbec celkově abstraktnější Min Tanaka je vystaven střetu s čímsi, co do jeho světa přichází příliš odjinud - o to silnější zážitek přinášela pozornost postupně budované komunikaci. Absolutně soustředěný Tanaka (už léta držitel titulu Nejlepší tanečník císařství) jako by během večera postupně putoval zevnitř sebe ven. Začínal sotva postřehnutelnými pohyby, ke konci už reagoval na rytmus klavíru. Na závěr John Cale stvrdil, že přiblížení bylo oboustranné: zádumčivá, vláčná klavírní improvizace na hranici souzvuku a disharmonie byla magicky přesným otiskem přítomné chvíle.
Archa zprostředkovala Praze Událost a zároveň si nasadila vysokou laťku. Zprávy o dalších pozvaných umělcích (Meredith Monková, The Residents) ale napovídají, že s Archou získala Praha velmi důležité místo natrvalo.
Pavel Klusák, Lidové noviny, 7. 6. 1994