Městský život / City Life (program)
Koncert Agonu v Arše: Město jako symbol kultury (MF Dnes)

Agon Orchestra




Městský život / City Life

30. října 1999 v Divadle Archa
Agon Orchestra řídí Petr Kofroň

Program:

Petr Kotík
Solos & Incidental Harmonies

John Zorn
Four Your Eyes Only (česká premiéra)

Frederic Rzewski
To The Earth

Steve Reich
City Life (česká premiéra)


Agon Orchestra
Martin Čech, flétna
Daniela Tarabová, flétna
Jiří Šesták, hoboj
Pavel Polášek, hoboj
Tomáš Čistecký, klarinet
Tomáš Hustoles, klarinet/basklarinet
Matouš Křiváček, fagot
Jaroslav Halíř, trubka
Marek Zvolánek, trubka
Tomáš Secký, lesní roh
Jiří Havlík, lesní roh
Ivo Kopecký, pozoun
Jiří Třos, pozoun
Jan Jaroš, tuba
Tomáš Ondrůšek, bicí
Cecil Boiffin, bicí
Ctibor Bártek, bicí
František Čech, bicí
Martin Kumžák, sampler
Kryštof Marek, sampler
Michal Nejtek, klavír
Paul Kempson, klavír
Bronislava Klablenová, harfa
Jan Šimůnek, housle
Igor Lecian, housle
Tomáš Khol, viola
Kryštof Lecian, violoncello
Jiří Pellant, kontrabas
Ivan Bierhanzl, kontrabas/baskytara

Petr Kofroň, dirigent


City Life - Městský život
© Boosey & Hawkes London

Myšlenka, že jakýkoli zvuk se dá zakomponovat do hudebního díla, visí ve vzduchu téměř celé dvacáté století. Od chvíle, kdy Gershwin použil zvuk klaksonu ve skladbě Američan v Paříži, přes Varéseho sirény, Antheilův letecký motor, Cageovo rádio, až po rokenrol, využívající všech výše uvedených prvků a nejméně od sedmdesátých let i mnoha dalších, a konečně i rap, chuť dostat do hudby zvuky každodenního života neustále rostl. Samplovací klávesy ji dnes mohou již plně uspokojit. Ve skladbě Městský život jsou kromě hlasových samplů slyšet také klaksony, práskání dveří, brzdy, lodní sirény, zvukové bóje a sirény požárních a policejních vozů.
          Oproti mým dřívějším skladbám Different Trains (1988) a The Cave (1993) se předtočené zvuky hrají živě na dvoje samplovací klávesy. Při vystoupení se nepoužívají žádné pásky, takže hráči si mohou, jak bývá na koncertech zvykem, tempo mírně přizpůsobit. Zároveň tím rozvádím myšlenku "připraveného klavíru", jelikož do samplovacích kláves jsou uloženy zvuky, které jsem většinou osobně nahrál v New Yorku. Jednotlivé nehudební zvuky přitom nacházejí protipól v určitých hudebních nástrojích - klaksony v dřevech, dveře ve velkém bubnu, brzdy v činelech, lodní sirény v klarinetech a lidské hlasy v některých dalších melodických nástrojích.
          Městský život je určen pro 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 klavíry, 2 samplery, 3 hráče na bicí, smyčcový kvartet a kontrabas. Stejně jako některá má předchozí díla má formu A-B-C-B-A. První a poslední věta, kde se s útržky konverzace zachází jako s hudebním materiálem, se mají hrát v rychlém tempu, i když první věta se hraje spíše v mírném tempu a svižného tempa poslední věty se dosahuje obtížněji kvůli mnoha táhlým zvukům. Ve druhé a čtvrté větě nejsou žádné lidské hlasy. Jejich tempo určují rytmizované samply. Ve druhé větě je to zvuk bucharu; ve čtvrté tep srdce. Obě začínají v pomalém tempu a postupně se zrychlují. Zrychlení ve druhé větě se dosahuje pouze tím, že buchar přechází ze čtvrtek na osminky, a poté na trioly. Ve čtvrté větě, složené ze čtyř částí, tep srdce v každé z nich postupně zrychluje. V úvodu třetí a prostřední věty znějí pouze samplované útržky konverzace v přednesu dvou klávesistů. Ve chvíli, kdy jejich duet vrcholí, přidají se smyčce, dřeva a bicí a zdvojnásobí tak intenzitu a rytmus proplétajících se samplů lidských hlasů. Tato prostřední věta může posluchačům připomenout mé dřívější skladby s použitím pásků It´s Gonna Rain (1965) a Come Out (1966).
          V první větě uslyšíte pouličního prodavače z Manhattanu říkat: "Check it out." Zdrojem samplů pro třetí větu "It´s been a honey-moon - Can´t take no mo´", byla nahrávka pořízená na převážně afroamerickém politickém shromáždění poblíž městské radnice. Většina hlasových samplů z páté věty pochází ze zásahu Neworského požárního sboru z 26. února 1993, kdy explodovala nálož ve Světovém obchodním středisku. Nahrávku mi laskavě zapůjčil zástupce komisaře pro komunikaci Stephen Gregory. V páté větě uslyšíte následující samply:

"Heavy smoke" (hustý kouř)
"Stand by, stand by" (čekejte, čekejte)
"It´s full a´smoke" (je tam plno kouře)
"Full a´smoke" (plno kouře)
"Urgent!" (naléhavé)
"Guns, knives or weapons on ya?" (máte u sebe pistole, nože nebo jiné zbraně?)
"Wha´ were ya doin?" (co ´ste dělali?)
"Where you go" (kam jdete)
"Careful" (opatrně)
"Stand by" (čekejte)

Městský život (1995) jsem psal na objednávku pro Ensemble Modern, London Sinfoniettu a Ensemble Interncontemporain. Trvá zhruba 24 minut a sestává z následujících pěti vět:

I. Check it out (mrkněte se na to)
II. Pile driver / alarms (buchar/alarmy)
III. It´s been a honeymoon - can´t take no mo (byly to líbánky - víc už ne)
IV. Heartbeats / boats and buoys (tep srdce / lodě a bójky)
V. Heavy smoke (hustý kouř)


Koncert se koná ve spolupráci se Společností pro novou hudbu s podporou Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a Nadace Open Society Fund Praha.







Koncert Agonu v Arše: Město jako symbol kultury

Hudba, v níž se v posledních letech zhlédl soubor Agon, má aktuálně co říci hlavně ve městě. Ve městě natolik velkém, že je v něm prostor i pro alternativní subkultury či pro jejich zárodky. Ta hudba má ale co říci i jako memento nebo vize. Její tvůrčí líhní je newyorský downtown, definicí underground, projekcí obraz, v němž se mísí všechno se vším a je nehodnocené, nýbrž pouze nashromážděno. A praxe ukazuje, že celek může držet pohromadě i prostou koexistencí všech jeho částí. Podmínkou však je, aby části vykazovaly alespoň určitý stupeň oživení, aby měly samy v sobě alespoň nějaký energetický potenciál.
          Agon nazval svůj koncert v Divadle Archa City Life (Městský život) - podle skladby Steva Reicha, kterou uvedl v české premiéře. Příznačně na program také zařadil Solos & Incidental Harmonies od Petra Kotíka a - rovněž v české premiéře - Four Your Eyes Only od Johna Zorna. Právě toto dílo zapůsobilo s takřka analytickou názorností jako obraz kultury, jak o ní svého času mluvil Petr Kotík: "Kultura v dnešním pojetí je plodem městské civilizace."
          O co u Zornova díla konkrétně jde? Je to fascinující mišmaš stylů, technik, klišé, významů, symbolů. Publikum se při něm skvěle baví, každý se co chvíli chytne na motivek, zvuk, rytmus, aranžmá, na náznak či odkaz, občas je bez varování, tedy bez hudebně formální přípravy, "převálcováno" dynamickým atakem a současně dostává nepřeberné množství podnětů k reflexi. V Arše mělo provedení nevídaný ohlas, který přiměl dirigenta Petra Kofroně a soubor k tomu, že rozměrnou skladbu zahráli celou ještě jednou.
          Z podobného inspiračního zdroje vyvěrá i Kotíkova a zejména Reichova skladba. Kotíkovo dílo jakoby by bylo poháněno posedlostí zbavit se energetického přebytku, který je ale tím mocnější, čím více je z něho odčerpáváno. Amplifikace, tedy elektrické zesílení - zvláště u některých nástrojových partů - občas upozorňovala na zatím nepříliš zažité nastudování. Reichův City Life, třebaže v záměru je takřka identický se Zornovým dílem, vyzněl o poznání střídměji a stylizovaněji. Za osvícený dramaturgický tah lze označit polarizaci programu dílem Frederica Rzewského To the Earth, jímž se na koncert dostal i kontemplativní záměr.
          Za hodnu zdokumentování stojí výborná atmosféra, která zejména díky Zornově kompozici na koncertu zavládla. Ostatně na vystoupeních Agonu se stává pomalu pravidlem.

Wanda Dobrovská, MF Dnes 2. 11. 1999
(Autorka je hudební kritička)