Rafał Dziemidok & Madgalena Jędra: Dreams of the Fleecy River
Sanja Neškovič Peršin: Hov Hov Suzana / Woof Woof Susan




Rafał Dziemidok & Madgalena Jędra: Dreams of the Fleecy River

Polsko

umělecký ředitel: Rafał Dziemidok
choreografie: Rafał Dziemidok, Madgalena Jędra
hudba: Moby, Catatonia, Dr Dre, Balanescu Quartett (collage)
tančí: Rafał Dziemidok, Magdalena Jędra

Jsou různé sny a jedním z nich může býti sen o snu. Touha po přerušení činnosti, bdění, kontroly a stresu. Sny jsou pro mnohé luxusem a jejich unaveným, temným myslím se nic nezdá. Spánek je jen instrumentem příštího výkonu. Zastavit se zdá nemožné a odpočívat je namáhavější než neodpočívat. Naše životy jsou hektické, nemocné, beze snů a fantazie. Dostavují se jen halucinace z únavy a úzkosti - démoni chaosu a nicoty v našich duších. V duetu se muž a žena pokoušejí různými prostředky překročit řeku temných snů a vyjádřit vizi našich neklidných životů kombinací různých divadelních a tanečních technik se současným soundem.

Rafał Dziemidok - tanečník, choreograf a právník; svoje taneční vzdělání zahájil v roce 1992 na Bard College v USA. Po návratu do Polska začal spolupracovat s Dada von Bzdülöw, účinkoval v choreografiích Leszeka Bzdyla a v Tanečním divadle v Gdańsku v choreografiích Melissy Monteros a Wojciecha Mochnieje. V letech 1997-1999 spolupracoval s maďarskou taneční skupinou Compagnie Yvette Bozsik. V roce 1998 uvedl v Budapešti svůj choreografický debut - autorské solo Departure-Arrival, za které získal čestné uznání na Mezinárodním festivalu tanečních forem v Kaliszi v roce 1999. Jeho další sólové vystoupení Heart of Welding Machine získalo první cenu na festivalu Performing Art ve Varšavě v roce 2000. Spolupracoval jako tanečník a choreograf na různých divadelních a filmových projektech. Mimoto vystudoval právnickou fakultu v Gdańsku a získal doktoráty v oborech komparativního ústavního práva a lidských práv na Středoevropské univerzitě v Budapešti.

Magdalena Jędra - tanečnice a choreografka; v letech 1997-1999 pracovala v Tanečním divadle v Gdańsku a vystupovala v choreografiích Melissy Monteros a Wojciecha Mochnieje. V období 1999/2000 spolupracovala s varšavskou skupinou Joe Alter Dance Group. V současné době je nezávislou umělkyní a jednou z vedoucích představitelů Gdańské Sfere dance company.

Rafał Dziemidok, Zamenhofa 1/21, 00 153 Warsaw, Poland, rafaldziemidok@go2.pl






Sanja Neškovič Peršin: Hov Hov Suzana / Woof Woof Susan

Slovinsko

choreografie: Sanja Neškovič Peršin
tančí: Sanja Neškovič Peršin
světla: Miran Šušteršič
scéna: Zmago Lenardič
kostýmy: Alan Hranitelj
video: Jasna Hribernik, Zmago Lenardič

Choreografický debut Sanji Peršin má všechny atributy současného tanečního umění. Je velkorysý, osobní i ironický. Tanečnice se zjevuje v nitru rozměrné transparentní polokoule. Jemně a křehce exceluje jako stín a její obraz se jako mihotavá mlha rozkládá v krásném, ale přece jen nějak bolestném tanci. Na příkrovu, na oné demisféře nad jejím tělem (či je to nad její duší?), se pak zobrazí projekce, která magicky modeluje prostor. Je to prostorový agens choreografie, nabízí magické efekty, např. v podobě textu, jehož litery se rozpadají jako planoucí meteority ve stratosféře a stékají jako hořící slzy bolestných kapitol.
          Téma, které Peršin sleduje, je strach, respektive jeho různé podoby. Vychází z toho, že strach patří k rudimentárním, a proto nejrozšířenějším reflexům. V jednotlivých scénických obrazech nabízí různé formy tohoto pocitu. Strach jako hysterie, strach jako úzkost věznící postiženou bytost, strach jako poslušnost, ale i strach v jeho komických konsekvencích. Tento prostý plán se stal příležitostí pro mimořádné interpretační a expresivní kvality tančící choreografky. Její pohyb je schopen zobrazit jak nehmotnou vílu, tak showgirl, dokáže dojímat i děsit.

Sanja Neškovič Peršin - tanečnice a choreografka; studovala klasický balet v Cannes a zúčastnila se řady workshopů (např. v Merce Cunningham New York Studio, ImPulsTanz Festival ve Vídni). V současné době je sólovou tanečnicí Národní opery a baletu v Lublani, ale často se objevuje v projektech soudobého tance. Spolupracovala mj. na projektech Museum Theatre Company - konceptuálního vizuálního divadla, fyzického divadla Betontanc, účinkovala v konceptuálním představení Praying machine Noordug v režii Dragana Živadinova. Často se objevuje ve videofilmech Emy Kugler a Jasny Hribernik.

Bunker, Rimska 2, Ljubljana, Slovenia