Fotografie z představení
Finis Terrae
"Film FINIS TERRAE se stal prvním článkem dvacet let Epsteinem budovaného mořského a námořnického bretaňského cyklu. Začala výprava do světa moře, ostrovů a ostrovanů, blízká i nepodobná tvorbě Flahertyho. Mořské vlny, nezkrotitelná příroda a její drsní obyvatelé se staly hlavními postavami a herci těchto Epsteinových filmů. Epstain spoluprožíval nejtvrdší, nejkrásnější, nejtragičtější a nejlidštější okamžiky osudů dělníků moře a jejich rodin. Epstein se sám o FINIS TERRAE vyjádřil takto: "Jde o psychologický dokumentární film, o reprodukci krátkého dramatu, složeného z epizod, které se staly, s autentickými lidmi a předměty." Právě u tohoto filmu Leprohon ve své monografii o Epsteinovi velmi věcně zdůrazňuje, že se mezi různě vyjmenovávanými předchůdci neorealismu neprávem neobjevuje také Epsteinovo jméno."
Z textu Přemysla Maydla v katalogu retrospektiv MFF Karlovy Vary 1997
Jean Epstein (1897-1953)
Narodil se ve Varšavě a se svojí matkou zakotvil po složitých životních peripetiích ve Francii. Ve svých čtyřiadvaceti letech vydal manifest Bonjour, cinéma (1921), ve kterém pronikavě pojmenoval stávající východiska i možnosti kinematografie a ve svém myšlení o filmu pokračoval vedle praktické práce i nadále. V jeho filmové tvorbě lze s odstupem najít několik různých period. V ranné fázi Epstein tvoří v atmosféře První filmové avantgardy a konsekventně rozvíjí teorii fotogenie a lyrosofie. Z tohoto období je nejznámějším filmem Pád domu Usherů (1928). Poté ve vlastní produkci natočil několik literárních adaptací a průběžně se věnoval později nazvanému "bretaňskému cyklu", filmům s motivy moře, natočenými na bretaňském pobřeží. K těm náleží i FINIS TERRAE. Za pozornost stojí i jeho stále aktuální psané dílo, které bylo znovuvyzdviženo v posledních dvou desetiletích zejména filosofem Gillesem Deleuzem; vynikající výbor textů Jeana Epsteina vyšel pod názvem POETIKA OBRAZŮ též v češtině.