Galakoncert Khamoro 2001 - tradiční romská hudba
25. května ve 20.00
Účinkují: Ciganos d'Ouro (Portugalsko), Kale jakha (Polsko), Miro ilo (Ukrajina), Bench Band (ČR), Ruzsa Nikolic-Lakatos and The Gipsy Family (Rakousko), Acquaragia Drom (Itálie), Gypsy Loyko (Rusko), Mio Vacite e o Encanto Cigano (Brazílie), Roma zorale (Jugoslávie), Klincovci (Slovenská republika).
Mio Vacite e o Encanto Cigano (Brazílie)
Mio Vacite, houslista a prezident Romské unie v Brazílii, je zakladatelem skupiny Mio Vacite e o Encanto Cigano, která vznikla v roce 1990. Mezinárodní romská federace ho jmenovala zástupcem romské kultury v Brazílii.
Byl členem Národní symfonie, působí ve skupině houslistů z Rio de Janeira a v Brazílii hrál i pro prezidenty Sarneie a Geisela. Skupina prezentuje tradiční romskou hudbu z Brazílie. Účinkovala na mnoha festivalech a koncertech po celé Brazílii i v zahraničí. Obdržela platinovou desku za CD s písní Romské srdce. Účastní se také televizních pořadů, hrají v kulturních centrech, muzeích, divadlech atp.
Bench Band (Česká republika)
Tuto skupinu tvoří šest hudebníků, kteří se zaměřují na tradiční i netradiční zpracování starých romských lidových písní. Vedoucí kapely, Vojtěch Lavička, je již deset let známým houslistou z působení v předchozích kapelách Álom, Do konce a mezinárodní bigbeatové formace Deep Sweden. Další osobností skupiny je zpěvák a kytarista Vladimír Demeter, který je znám jako výborný interpret lidových písní především v Belgii, kde dva roky pobýval. Zbytek kapely tvoří Alexader Gadžor - kontrabas, Michal Marcin - akordeon, Milan Horvát - kytara, zpěv a jediný ne-Rom Václav Flegl - viola.Mezi nejvýznamnější koncerty letošního roku patří společné vystoupení s legendami olašské tradiční hudby z Maďarska Kaly iag a nejlepší funkovou kapelou v České republice Gulo čar v Paláci Akropolis.
Acquaragia Drom (Itálie)
Romská krev a emoce ze svateb a oslav svátků v jižní Itálii…Italský romský styl a tradice s romským saltarellem a tarantellou a Sinti tammurriatou (italské tradiční tance)...
Tato skupina se snaží jít po stopách italských Romů a melodií této historické komunity, která žije na území tisíce let, a spojit je s rytmy současných romských kočovníků. Kombinují Sinti a Manouche swing z Alp, saltarello z Abruzza a Molise, bouřlivou tarantellu ze Sicílie a Kalábrie, neapolskou a římskou romskou serenatu, rituální pizzicu ze Salenta ad.
Acquaragia Drom používá při prezentaci svého repertoáru ironii a sžíravý humor, který publikum baví a roztancovává, ale také otevírá jejich duše. Členové skupiny jsou: Erasmo Treglia (housle, ciaramella, jew's harp - tradiční hoboj), Rita Tumminia (harmonika), Elia Ciricillo (zpěv, kytara, tamburína) and Paolo Rocca (klarinet).
Roma zorale (Jugoslávie)
Skupina Roma zorale je jedním z nejlepších dechových orchestrů v jižním Srbsku, kde se na trubku učí hrát děti již od útlého věku. Byla založena na počátku 90. let a po dobu svého působení získala mnoho prestižních ocenění na nejvýznamnějších soutěžích v Jugoslávii (např. "Nejlepší trubka jižního Srbska", "Zlatá trubka Vlasinského léta"). Orchestr hraje tradiční romskou dechovou hudbu charakteristickou pro Romy z jižního Srbska. Roma zorale vystupovali s velkým úspěchem na festivalech v celé bývalé Jugoslávii i zahraničí. Jejich hudba dává publiku spousty energie.
Kale jakha (Polsko)
Kale jakha (Černé oči) je folková skupina z Krakova, která byla založena v roce 1991 z iniciativy Romů, kteří se snaží uchovat romské hudební tradice. Umělecký manažer skupiny je Zenon Boldyzer. Skupina je složena ze tří romských rodin, které si samy připravují choreografie a také atraktivní tradiční romské kroje. V historii skupiny Kale jakha můžeme najít mnoho důležitých vystoupení v Polsku i v zahraničí. Zúčastnili se akcí jako je International Meeting of Gypsies groups v Gorzówě Wielkopolski, International Festival of Folk Music v Lublinu and International Contest of Gypsy Music and Culture - Ciechocinek 2000, kde obdrželi první cenu publika. Na International Gypsies Music Festival v Maďarsku v roce 1997 získali druhou cenu. Absolvovali turné po celé Austrálii. Velkou ctí pro ně byla účast na the IX. International Gypsy Carnival v Budapešti v roce 2000, kde získali Honorable Prize of the Carnival udělovanou Gypsy Symphony Orchestra - 100 romských houslistů z Budapešti.
Ciganos d'Ouro (Portugalsko)
Skupina Ciganos d'Ouro byla založena v roce 1994 z iniciativy bratrů José Pata a Sérgia Silvy. Skupina zpočátku vystupovala výlučně při kulturních příležitostech portugalské romské komunity. V roce 1995 se skupinou začal spolupracovat výtečný kytarista Pedro Jóia, který určil hudební směr celé kapely. Následovalo vydání prvního CD La Casa v roce 1996. Potom Ciganos d'Ouro začali koncertovat v Portugalsku, Španělsku, Francii, Belgii a Nizozemí, zúčastňovali se mezinárodních festivalů romské hudby a začali získávat své publikum i mimo romskou komunitu. V roce 1999 nahráli další CD - Libertad. V roce 2001 nahráli další CD Maktoub. Skupina se představí ve složení: Sérgio Silva - kytara a druhý hlas, José Pato - kytara a první hlas, Francisco Montoya - kytara, André Dequech - housle a ?????, Pedro Jóia - kytara a loutna, Filipe Larsen - kontrabas, Mário Reis - klávesy, Vickie - bicí, Sebastian Charifie - perkusy.
Ruzsa Nikolić-Lakatos and the Gypsy Family (Rakousko)
Ruzsa Nikolić-Lakatos, zpěvačka skupiny, se narodila v roce 1945 v Maďarsku a od roku 1956 žije ve Vídni (Rakousko). Ruzsa patří k tradiční rodině Lowarů a zpívat začala již v ranném dětství. Její otec, známý vypravěč, ji učil písně starých Lowarů, jejich předků. Tyto písně, obvykle zpívané na oslavách, hrají v životě lowarské komunity důležitou roli. Písně vypráví pravdivé příběhy ze života Romů, vypráví o jejich štěstí a o jejich zármutku. Ruzsa se společně se svým manželem Mischo Nikolićem a syny Mischem a Saschou, kteří některé písně skládají, snaží uchovat tradiční písně jejich předků mladší generaci. Skupina vystupovala po celé Evropě (Rakousko, Německo, Polsko, Švédsko, Itálie, Dánsko, Francie ad.) a v Japonsku.
Gypsy Loyko (Rusko)
Skupinu Loyko založili v roce 1991 houslisté Sergej Erdenko a Oleg Ponomarev, kteří jsou potomci slavného hudebníka Loyka Zabara z 19. století. Na jeho čest si vybrali jeho jméno jako název skupiny. V roce 1992 se k nim připojil kytarista Vadim Koulitskij. Několik let tito hudebníci působili v Irsku a proslavili se koncertováním po celé Evropě a v Americe. Od roku 2001 působí skupina v novém složení: šéfem kapely je Sergey Erdenko, virtuozní houslista a zpěv, Alesha Bezlepkin, kytara, vokál, Georgy Osmolovsky, housle, zpěv a Leonsia Erdenko, zpěv, perkusy, tanec. Gypsy Loyko vydali již sedm CD: Live in Concert in 1993, Road of the Gypsies in 1994, The Fortuneteller in 1995, Gypsy Time for Nuniya, Return of Gypsy Maestro and Loyko in Russia in 2000 and Gypsy Blues in 2001.
Hudebníci z této skupiny patří k jednomu z nejstarších rodů ruských romských muzikantů, zpěváků a tanečníků a pro posluchače jsou zárukou mistrovského předvedení ruské tradiční hudby.
Klincovci (Slovenská republika)
Kapela Klincovci byla založena v roce 1993 a v jejích začátcích ji vedl výborný houslista Tibor Balog. Kapela se zúčastňovala mnoha koncertů a festivalů, ale v roce 1996 bohužel Tibor Balog zemřel. Zastoupil ho jeho syn Marek Balog, který je také skvělým houslistou. Dalším velice úspěšným členem je mladý ambiciózní houslista Viliam Didiáš. Kapela koncertuje po celé Slovenské republice i v zahraničí. Velmi úspěšné bylo turné ve Francii, kde Klincovci nahráli CD. Jejich romské písně budou tedy znít jak ve Francii, tak ve Slovenské republice a v dalších zemích.
V Praze se skupina představí v tomto složení: Dezider Miko, housle, Robert Klinec, cimbál, Vojtech Klinec, kontrabas, Martin Stieranka, viola, Jozef Berky Pipo, akordeon.
Miro ilo (Ukrajina)
Soubor Miro ilo vznikl v roce 1999 ve městě Dněpropetrovsk na Ukrajině. Jeho zakladateli jsou absolventi Státní hudební školy I.Glinky, jejichž cílem je znovu oživit romskou kulturu. Tito mladí lidé shromáždili velkou sbírku nahrávek romských písní a balad, nahrávaných od počátku 20. století. Poslouchali původní nahrávky, které ovlivnily jejich hudební vkus. Lásku k původnímu romskému folklóru jim vštěpoval V.V. Serdjučenko. V souboru hrají a zpívají jeho dva synové - Vitalij a Oleg. Sám Vladimír Vasiljevič věnoval pódiu 40 let a virtuózně ovládá hru na akordeon. Vitalij je hudebním vedoucím a autorem aranžmá mnoha písní, které má soubor v repertoáru. V interpretaci Vitalije a Olega Serdjučenkových a Taťány Dzigovské zazněly staré táborové písně novým způsobem. V repertoáru skupiny nejsou jen folklórní písně ukrajinských Romů, ale také romské písně z dalších zemí.
Hudba skupiny Miro ilo potěšila sluch obyvatel Dněpropetrovska i mnoha dalších měst Ukrajiny. Velkou roli při vytváření kolektivu sehrálo setkání se zasloužilým umělcem Ukrajiny - Ivanem Šepelevem. Jeho interpretační a pedagogické mistrovství pomohlo kolektivu udělat výrazné kroky na cestě k profesionální tvorbě. V roce 2001 se soubor zúčastnil festivalu romské kultury AMALA 2001 v Kyjevě. V soutěži trio zahrálo starobylou píseň "Maljarkica", baladu "Slyším znova" a nyní již klasické dílo "Carusovy paměti", které znělo ve stylu italských Romů. Vystoupení tria nenechalo porotu festivalu lhostejnou, a soubor získal vysoké ocenění - Grand Prix. V témže roce se k triu přidali tanečníci - Jekatěrina a Anatolij, kteří svým tancem velice obratně doplňují charakter všech písní, které má soubor v repertoáru. V roce 2002 soubor Miro ilo úspěšně předvedl svoje umění na moskevském festivalu "Cikánský dvůr" a stal se laureátem festivalu. V současnosti připravuje pod vedením Ivana Šepeleva sólový program věnovaný umění ukrajinských Romů, s pečlivě vybraným repertoárem založeným na poslechu desítek starých písní této jazykové skupiny. V plánech kolektivu je ještě další program, zasvěcený ruským romským baladám, skladatelům Apollon-Grogorjevovi, Alexeji Vasiljevovi, Teodoru Polonskému, Nikolaji Žemčužnému a dalším. Soubor také plánuje turné po státech SNS a Evropy.