Jonzi D: Lyrikal Fearta - The Requel (program představení)
Revolta britského rapera a básníka Jonzi D je dětsky roztomilá (Lidové noviny)




Jonzi D: Lyrikal Fearta - The Requel

19., 20. a 21. března 1999

"Divadlo patří k hip-hopu a nikoli naopak" Jonzi D

Premiéra projektu Lyrikal Fearta se uskutečnila na podzim roku 1995 v londýnském divadle Oval House. Od té doby je úspěšně uváděno nejen v Londýny, ale i v dalších městech Velké Británie a stalo se součástí repertoáru významného divadla pro taneční tvorbu The Place Theatre.
          Lyrikal Fearta je divadelní představení, které je inspirované hudebním a kulturním fenoménem devadesátých let zvaným hip-hop. V duchu hip-hopu jsou pojaty i lyrické pasáže, mimické básnictví a humorné situace. Už samotný název Lyrikal Fearta znamená ironický odkaz na Lyrical Theatre (poetické divadlo) vyjádřený jazykem ulice.
          Představení tvoří sled různých výstupů, které odrážejí život sociálních a rasových subkultur velkoměsta.

Jonzi D
Jonzi D se již od počátku 80. let pohybuje v popředí britského undergroundového hip-hopu. Jako jeden z mála umělců této oblasti se rozhodl také pro akademické vzdělání. Po absolvování Londýnské školy současného tance (The London Contemporary Dance School) v roce 1993, působil jako tanečník a choreograf v Tel Avivu, New Yorku a v Johanesburgu. V roce 1995 spolupracoval s MC Mello a účastnil se turné s Gangstarr. Ve stejném roce se stal uměleckým konzultantem v LWT´S South Bank Show pro dokumentování umění a kultury hip-hopu. Jonzi D je uměleckým spolupracovníkem londýnského The Place Theatre. Je tvůrcem a moderátorem Apricot Jam - projektu, který uvádí novinky, koncerty, čtení, poezie a otevřené diskuse z oblasti hip-hopové kultury.


Umělecký ředitel: David John
Hrají: David John, Frank Wilson, Richard Banks, Martin Robinson, Eric Appoulaly, Alan Miller
DJ: William Ntimih
Hudebníci: Jason Yarde, Richard Cassell
Produkce: Rajpal Pardesi, James Bennett

Classroom (Třída)
Toto je ve skutečnosti prolog, který představuje publiku představení Lyrikal Fearta jako "alternativní vyučování". Zlobivý student říká, že se ve školách vůbec nevyučuje africká historie, ačkoliv ve třídách je mnoho černých studentů.

Silence Da Bitchin´ (Držte hubu)
Rytmus bitvy používající koncept "Lyrikally Motivated Movement" (lyricky motivovaný pohyb).
Slova jsou graficky ilustrována a ožívají mimikou a taneční technikou jako živé hudební noty. Tento kus, který vznikl v roce 1994, je prvním pokusem Jonzi D spojit rap a fyzické divadlo.

Safe (Bezpečí)
Studie "kontroly". Kdy je správné NEUKAZOVAT naše nejhlubší emoce? Emoce nebo nápad evokují vzedmutí energie, která cestuje celým tělem hledající únik. Potom se skutečnost stává slovem.....

Shoota (Střelec)
Příběh o člověku , který je posedlý duchem zbraně. Tento příběh také vyvolává otázky posvěcení střelných zbraní médii.

Guilty (Vinen)
V Británii existuje spousta zdokumentovaných a (nezdokumentovaných) případů úmrtí v policejní vazbě. Tento příběh je zrcadlem pro všechny utiskované, kteří mohou mít zkušenosti s bezprávím ze strany takzvaných právních institucí světa.

PŘESTÁVKA

Magnificent Mic Magician (Skvělý kouzelník mikfrofonů)
Jonzi D improvizuje "tradiční hip hop".

Cracked Mirror (Prasklé zrcadlo)
Násilí černých na černých je nemoc, která sužuje Africkou diasporu v mnohých komunitách.
Hlavním tématem příběhu je zobrazení toho, jak bojujeme sami se sebou.
Tři umělci představují jedno tělo bojující s vlastní sebeúctou.

Aeroplane Man (Pan Aeroplán)
Pan Aeroplán se narodil a byl vychován v Británii, ale nyní se chce vrátit domů. Toto je pravdivý příběh o vystěhování a cesta, kterou Jonzi musel podniknout, začala v Londýně a pokračuje v různých částech světa. Jonzi hledá svůj domov a ničí své romantické ideály svého původu.

Fast Lane (Rychlý pruh)
"Toto je právě pro vás, fanoušci hip hopu!"
Uvolněná atmosféra "old skool b-boying" a šamanství DJ´s tvoří vrchol čísla, které oslavuje tradiční základy hip-hopové kultury a kritizuje současnou komercializaci rapové hudby.


Představení bylo uváděno v rámci projektu Multikulturní Británie pořádaného Britskou radou v Praze.
Představení podpořilo Radio 1.






Revolta britského rapera a básníka Jonzi D je dětsky roztomilá

V rámci projektu Multikulturní Británie vystoupil v Divadle Archa anglický choreo-básník Jonzi D spolu se skupinou tanečníků a hudebníků v programu Lyrical Fearta - The Requel. Jde o představení složené ze scénických klipů, v nichž Jonzi D prostřednictvím lyrických monologů, provedených jako výstupy rapového zpěváka, sděluje zkušenost mladého muže tmavé pleti z londýnského East Endu. Jsou to sóla, eventuálně pohybové dialogy s dalšími členy skupiny, tanečníky, za výrazného doprovodu rapové hudby. K některým sekvencím zní konzervativní a melancholický free jazz. Představení vyvrcholí v závěrečné exhibici hip hopu čtyř Jonziho tanečníků.
          Kdo by však přišel na představení Jonziho D pouze jako na rapovou exhibici, byl by zklamán. To hlavní je tu protest. Jonzi se stylizuje do brada velkoměstské periferie: tento bard však nejen protestuje, ale též schytává facky, je to bard věčně na útěku. Své texty psané slangem a prokládané hojně všeobsáhlým "fuck", které adresuje prvořadě bílé kultuře, rapově vyštěkává a bičuje jimi vzduch. Jeho představení je typem produkce, jaká je v současném britském moderním tanci poměrně frekventovaná a která spočívá v konfesi sólového tanečníka, z níž se přechází do pohybu, tance i zpěvu a zpět.
          Jonzi D se s hip hopem neproducíruje, zato nechává svůj jevištní tvar proniknout jeho rytmem a cítěním. Hip hop je uměním ostrých a výrazných kontur. V jeho tanci, zejména v breaku, jsou silně přítomny mimetické rysy. Break je z velké části pantomimou s neobyčejnou precizní pohybovou kresbou a ostrým fázováním. Proto jsme také v představení viděli více braku než rapu. Mimetický break se nabízí k téměř propagandistické ilustraci Jonziho textů, jejich plakátové apelativnosti. Kontury a rytmus Jonziho slovního projevu i breaku jsou vlastní i jinému projevu hip hopu, graffiti.
          V duchu plakátové estetiky se Jonzi vyjadřuje lapidární zkratkou - nachází pistoli. Rozehrává s ní klauniádu: učí se tasit pistoli jako před zrcadlem z nejrůznějších absurdních poloh, nečekaně a se střelhbitou rychlostí eskamotéra. DJ vede s Jonzim dialog skrze scratch. Jonzi a další tanečník reagují na zvuky, které vyluzuje DJ, jako by rány v zápase.
          (…) Tvrdý zápas předvádí i vrcholná pohybová sekvence představení, v níž suverén s lysou hlavou chladně a brutálně zpracovává u stolu sedící oběť, Jonziho. Vedle drásavé zprávy je scéna však přesným duetem obou partnerů. Kung-fu elegantně a přirozeně přechází do breakových otoček na zádech, break do zápasu ve volném stylu a vše se odehrává v dialogu s osudově znějící hudbou. Lyrical Fearta je taneční divadlo, které se pohybuje mezi alternativou a popem. Z alternativy má prostupnost stylových a žánrových hranic, vědomí sebe a společnosti jako problému, z popu bezprostřední komunikaci s publikem, líbivost. Jonziho revolta je upřímná a legitimní, avšak plakátově jednoduchá a víc dětsky roztomilá než provokativní, jeho četná "fuck" na adresu bílé kultury jsou téměř něžná. Británie dovoluje svým synům se vykecat.

Nina Vangeli, Lidové noviny, 26. 3. 1999