Marxistické vánoce: Groucho, Harpo, Chico, Zeppo, (Gummo)
Animal Crackers (Lovci divoké zvěře)
1930, 98 min.
režie: Victor Heeraman
scénář: Morrie Ryskind, George S. Kaufman
hudba: Bert Kalmar, Harry Ruby
kamera: George J. Folsey
výroba: Ernst Fegtü
hrají: Groucho Marx (Captain Jeffrey T. Spaulding), Harpo Marx (The Professor), Chico Marx (Signor Emanuel Ravelli), Zeppo Marx (Horatio Jamison), Margaret Dumont (Mrs. Rittenhouse), Lillian Roth (Arabella Rittenhouse), Louis Sorin (Roscoe W. Chandler), Hal Thompson (John Parker), Margaret Irving (Mrs. Whitehead), Kathryn Reece (Grace Carpenter), Robert Greig (Hives, the Butler), Edward Metcalf (Inspector Hennessy), The Music Masters (Six footman), Anna Roth (Girl), Donald MacBride (Bit Part)
Produkce: Paramount Public
Snímek Animal Crackers je znám v češtině pod různými doslovnými tituly: Psí suchary, Blázniviny, Lovci divoké zvěře.
Groucho je na večírek bohaté rodiny přinesen černochy coby kapitán Spaulding, který se právě vrátil z africké výpravy. Chico - zde italský hudebník - extemporuje na klavír a zároveň představuje lidový typ, schopný si poradit v každé situaci. Kudrnatý Harpo - němý faun nadšený každou šíleností - je důstojné společnosti představen jako Profesor a po řadách bláznivých situací kolem několinásobné záměny kopie obrazu za originál nakonec všechny uspí rajským plynem.
Groucho zde vystupuje jako zkušený světák, který hýří nesmyslnými líčeními svých dobrodružství (třeba jak v Africe lovil lední medvědy), ale hlavně poutá pozornost cynickými antilichotkami.
Domácí dámě se vemlouvá nasládle zamilovaným hlasem: "Chci se Vás zeptat - nechtěla byste mi prát ponožky?" nebo "Vypadáte krásně. Určitě nemáte daleko do důchodu."
Naplno se zde rozvíjí marxovsky typická, obtížně přeložitelná hra s podobně znějícími, ale významově zcela odlišnými slovy, která se řetězí ve větách vedoucích k absurdním pointám. Groucho kupříkladu na Harpovi požaduje, aby mu podal svítilnu (anglicky "flash"), ale ten vytahuje předměty, jejichž názvy se vyslovují podobně - rybu (fish), flérnu (flute) atd. Když svítilnu konečně uvidí, zhasne v pokoji světlo a oba dál urputně pokračujív hledání - k čemuž si svítí onou svítilnou. Podobný proncip, často konkrétně až nepopsatelný, je užit např. ve scéně karetní hry.
Není divu, že snímek Animal Crackers, stejně jako další filmy bratří Marxů, vzbudil nadšenou odezvu u těch evropských umělců, kteří prosazovali anarchistická a vitalistická východiska tvorby. Salvador Dalí napsal v době dokončování Buńuelova filmu Zlatý věk tento radikální soud: "Zcela nedávno vyvrcholil vývoj komického filmu snímkem Animal Crackers s bratry Marxy. V tomto podivuhodném filmu kulminuje touha po systematické konkrétní iracionalitě, která byla latentní ve všech komických snímcích, touha, zbavující se postupně všech odůvodnění, příležitostných záminek, subjektivního humoru atd., těch polehčujících okolností, které zněmožňovaly vzít na vědomí jejich vášnivé morální zaujetí, jež z nich dělalo filmy á la thése. Animal Crackers dosahuje těch dispozic a hluboce nakažlivých, trvalých a zpitomujících, chladných a průhledných kvalit, k nimž dospíváme jen vzácně a po překonání příliš fyziologického stadia frivolních řešení, ne-li přímo osvěžujících schizofrenií, a potom, co jsme přestali dělat ústupky okamžitým myšlenkovým hypotézám, abychom dospěli k opravdové, hmatatelné lyrické konsternaci." Z tohoto okruhu je známa také nadšená reakce Antonina Artauda, který ve stejné době o filmu Animal Crackers napsal: "Jevil se mi jako využití filmových prostředků k uvolnění zvláštní magie, kterou běžná spojení slov a obrazů obvykle neodhalují; existuje-li charakteristický stav, přesně určený poetický stupeň ducha, jenž by se dal nazvat surrealismus, Animal Crackers k němu bez výhrad patří."
/podle textu Renaty a Jana Jarošových z katalogu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary/
Duck Soup (Kachní polévka)
1933, 70 min.
režie: Leo McCarey
scénář: Bert Kalmar, Harry Ruby, Nat Perrin, Arthur Sheekman
hudba: Bert Kalmar, Harry Ruby
kamera: Henry Sharp
střih: LeRoy Stone
výroba: Hans Dreier, Wiard B. Ihnen
hrají: Groucho Marx (Rufus T. Firefly), Harpo Marx (Pinky), Chico Marx (Chicolini), Zeppo Marx (Bob Roland), Margaret Dumont (Mrs. Gloria Teasdale), Louis Calhern (Ambassador Trentino), Raquel Torres (Vera Marcal), Edgar Kennedy (Lemonade Dealer), Emund Breese (Zander), William Wothington (First Minister of Finance), Edwin Maxwell (Secretary of War), Leonid Kinskey (Agitator), Verna Hillie (Secretary), George MacQuarrie (First Judge), Fred Sullivan (Second Judge), Davison Clark (Second Minister of Finance), Charles B. Middleton (Prosecutor), Eric Mayne (Third Judge), Dale van Sickel (A Palace Guard), Blanca (Pinky´s Horse)
produkce: Herman J. Mankiewicz (Paramount Productions)
Komedie Duck Soup byla vzhledem k situovanosti děje do "vládních kruhů" fiktivního státu Freedonie často označována za politickou satiru, které se však Marxové, věřící v "čistý humor", vyhýbali.
Název Duck Soup je opět komplikovanou slovní hříčkou. Vedle doslovného významu Kachní polévka, který je také hned v úvodu ilustrován záběrem na kvákající kachny v kotlíku s vodou zavěšeném nad ohništěm, asociuje další eventuality, jako jsou "bezva džob" nebo "trouba". Hrdinou je totiž potřeštěný pan Rufus T. Firefly (toto příjmení lze výstižně převést jako Plašmuška), kterého bohatá paní Teasdaleová (v podání Margaret Dumontové) prosadí jako diktátorka Freedonie, jejíž státní rozpočet sama financuje. Situaci Fireflye komplikuje uhlazený a stále intrikující vyslanec vedlejšího státu Sylvanie, který usiluje o ruku této bohaté ženy.
Sylvanie k různým intrikám nasadila své agenty: vedle svůdné dívčiny jsou to především Harpo se svými houkačkami za pasem jako Pinky a Chico jako Chicolini. Ti však svým zmatkářství, způsobí více škody než užitku. Když je Chico dopaden a má být souzen, Firefly se nečekaně ujme jeho obhajoby, a dokonce mu svěří ministerstvo války. Civilní Zeppo Marx hraje Fireflyova adjunkta.
Celý film vrcholí bláznivou scénou nadšeného celostátního plesání nad vyhlášením války, kdy Marxové doprovázeni mohutným davem divoce křepčí. Karnevalový dav provolávající "Ať žije válka" připomíná jakousi směsici náboženské extáze a silvestrovského třeštění.
/podle textu Renaty a Jana Jarošových z katalogu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary/
A Night at the Opera (Noc v opeře)
1935, 96 min.
režie: Sam Wood
scénář: George S. Kaufman, Morrie Ryskind, James Kevin McGuiness, Al Boasberg
hudba: Herbert Stothart, Giuseppe Verdi, Song "Alone" Nacio Herb Brown (m), Arthur Freed (l), song "Cosi-Cosa" Bronislau Kaper, Walter Jurmann (m), Ned Washington (l)
kamera: Merritt B. Gerstad
výroba: Cedric Gibbons
střih: William Levanway
zvuk: Douglas Shearer
choreografie: Chester Hale
kostýmy: Dolly Tree
hrají: Groucho Marx (Otis P. Driftwood), Harpo Marx (Tomasso), Chico Marx (Fiorello), Margaret Dumont (Mrs. Claypool), Sig Ruman (Herman Gottlieb), Kitty Carlisle (Rosa Castaldi), Allan Jones (Riccardo Baroni), Walter Woolf King (Rudolpho Lassparri), Edward Keane (Captain), Robert Emmett O´Connor (Detective Henderson), Gino Corrado (Stewart), Purnell Pratt (Mayoer), Frank Yaconelli (Engineer), Billy Gilbert (Engineer´s Assistant, Peasant), John Lipson (Engineer´s Assistant), Claude Peyton (Police Captain), Rita and Rubin (Dancers), Luther Hoobyar (Ruiz), Rodolfo Hoyos (Count Di Luna), Olga Dane (Azucena, gypsy woman), James J. Wolf (Ferrando), Inez Palange (Mai), Jonathan Hale (Stage Manager)
produkce: Irving Thalberg (MGM)
Páteří Noci v opeře je melodramatická linie "chudých milenců", jimž v cestě ke štěstí stojí zhýčkaný operní pěvec Lasspari. Bratři Marxové se rozhodnou jim za každou cenu pomoci, což celý děj posouvá do nevypočitatelné nadsázky. Třetí rovinou jsou výňatky z operních děl, někdy pojaté parodicky- když Marxové naruší průběh představení - někdy jako plynoucí dokument jednotlivých árií. Film začáná melodií z Rigoletta a uzavírá se představením Trubadúra.
Grouchou představuje vychytralého manažera postarší dámy, kterou přesvědčí, aby své peníze investovala do opery. Záhy je však odstaven žlučovitým operním ředitelem. Němý Harpo hraje Lasspariho otloukaného sluhu, který je nakonec propuštěn. Chico, zde v roli nezaměstnaného, nejsilněji iniciuje celou akci pomáhání milencům. Přitom je však patrné, že zejména Groucho s nimi sympatizuje nikoli proto, že obdivuje jejich talent (výslovně nesnáší operu - dokonce přikazuje vozkovi, aby objížděl operní budovu tak dlouho, dokud nebude konec představení), ale rozhodující je pro něj dívčina pevnost, s jakou vzdoruje Lasspariho milostným návrhům, přestože tím riskuje právě se otevírající příslib nastoupení operní dráhy.
Noc v opeře zaznamenala komerční úspěch a otevřela bratrům možnost v natáčení s většími či menšími úspěchy pokračovat.
/podle textu Renaty a Jana Jarošových z katalogu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary/