Projekt Metropolis Live (program představení)
Filmy se staly inspirací hudebníků (MF Dnes)



Divadlo Archa a Goethe Institut uvádějí

Projekt Metropolis Live

22. a 23. ledna 1996

Hudba:
Silvia Sauerová
Ernst Seitz
Colin Dunwoodie
Christoph Wüstenhagen

Účinkují:
Silvia Sauerová, zpěv
Ernst Seitz, klavír
Colin Dunwoodie, tenorsaxofon, altsaxofon, sopránsaxofon, flétna

Dramaturgie a produkce:
Christoph Wüstenhagen

Silvia Sauerová, Ernst Seitz a Colin Dunwoodie vystupují koncertně pod názvem Some Other Trio, společně jsou součástí další kapel jako například Rothengrund Art Ensemble či Colin Dunwoodie Quartet. Sami pak během své kariéry spolupracovali s hudebníky jako Emil Mangelsdorf, Joe Cocker, Clare Fisher a další.
          Projekt živého koncertu k filmu Metropolis vznikl z podnětu Christopha Wüstenhagena a intenzivní práce všech zúčastněných hudebníků trvala více než šest měsíců do konce roku 1994.
          Mezi všemi neúplnými verzemi, jehož originál už neexistuje, nalezli osmdesátiminutovou kopii, která nejlépe odpovídala jejich záměru. Hudební zpracování ve svém výsledku nemá nic společného s původním hudebním doprovodem stejně jako s popovou verzí Giorgia Morodera.

Stručný obsah filmu
Děj se odehrává v jednadvacátém století. Městu mrakodrapů Metropolis vládne průmyslový magnát Johann Federsen (Alfred Abel). Dělníci zde žijí v podzemí. Jsou nuceni ke stále vyšším výkonům zatímco synové a dcery boháčů se v zahradách Joshiwara oddávají luxusním orgiím. Fredersenův syn Freder (Gustav Frölich) se vzepře otci a připojí se k dělníkům v podzemním městě. Zamiluje se do mladé Marie (Brigitte Helmová), která poskytuje potlačovaným útěchu.
          Marie hovoří k dělníkům. Hlásá, že se jha mohou zbavit jedině tehdy, když se jejich srdce stane prostředníkem mezi rukou a mozkem. Frederův otec se setkání dělníků tajně účastní. Pověří vynálezce Rotwanga (Rudolf Klein-Rogge), aby dal novému robotu podobu Marie. Falešná Marie má podnítit dělníky ke vzpouře a Federsen tak získá oprávnění k násilnému zásahu.
          Dělníci vyprovokovaní robotem ničí stroje. Město je zatopeno vodou. Freder a Marie zasáhnou na poslední chvíli a město zachrání. Průmyslový boss se v závěrečné scéně usmíří se svým mistrem (Heinrich George). Freders donutí otce, aby si s mistrem potřásl pravicí. Marie toto spojení kapitálu a práce posvětí.


Metropolis
německý film z roku 1927

Režie: Fritz Lang
Scénář: Thea von Harbou
Kamera: Karl Freund a Gunther Rittau

V hlavních rolích:
Brigitte Helmová
Gustav Frölich
Alfred Abel
Rudolf Klein-Rogge
Theodor Loos
Fritz Rasp
Heinrich George

Metropolis patří k nejkontroverznějším filmům v dějinách kinematografie. V době jeho vzniku v letech 1925 a 1926 šlo o nejnákladnější filmovou produkci na světě, s tisíci statisty a gigantickými materiálovými náklady. Poprvé zde byla užita v tak velkém rozsahu triková technika. Myšlenku filmu, který vznikl podle scénáře Langovy tehdejší ženy They von Harbou, si přisvojili nacisté a sám Lang se od filmu v americké emigraci distancoval.
          Dnes je Metropolis považován za zakladatelské dílo žánru science fiction a je ceněn především pro svou uměleckou ojedinělost. Důkazem jeho originality, jež je zařadila mezi klasická díla dvacátého století, je především to, že od samého počátku až po dnešní dny je Metropolis filmovými tvůrci zatracován stejně jako bezostyšně vykrádán.





Filmy se staly inspirací hudebníků

Projekt Metropolis, jejiž pražské Divadlo Archa uvedlo tento týden, nabízel další z produkcí, které spojují promítání staršího, nejlépe němého filmu a živý hudební doprovod. Můžeme tu hovořit o jakýchsi nových variacích na staré téma - vždyť právě v počátcích kinematografie seděl v projekčním sále klavírista a doprovázel němý obraz na plátně.
          Stejný princip, jaký zvolilo skotsko-německé Some Other Trio, tvořené pianistou Colinem Dunwoodiem, saxofonistou Ernstem Seitzem a zpěvačkou Sylvií Sauerovou, mohlo tuzemské publikum nedávno zažít v případě zrekonstruovaného snímku Eroticon režiséra Gustava Machatého s hudbou Jana Klusáka nebo při vystoupeních francouzského souboru Art Zoyd, který doprovázel filmy Upír Nosferatu a Häxan.
          Výjimečnost projektu Metropolis spočívá v komplexním přístupu Some Other Tria. Film Fritze Langa z roku 1926 - utopická fikce, odehrávající se v 21. století - pro trio nepředstavoval jen odrazový můstek k sebevyjádření. Hudebníci sice mnohé scény ironizovali, a tak dali snímku nové vyznění, přitom však ctili řemeslo: drželi se rytmu střihů a nezapomínali ani na ruchy. Nezasvěcený divák by se proto možná vsadil, že tahle hudba byla součástí Metropolis odjakživa.

Alex Švamber, MF Dnes, 25. 1. 1996