Fotografie z filmů
Politické filmy - I.
česká společnost z dramatické perspektivy politických událostí
neděle 11.2.2001 ve 20 hodin
Moravská Hellas (r. Karel Vachek, 1963, 32 min.)
Jeden ze základních kamenů české nové vlny 60. let, obsahově i stylem. Vycházeje z události Strážnických folklórních slavností autor problematizuje ryzí čistotu režimem protežovaného lidového umění a toho, co s ním souvisí. Účinkují slavní písmáci a lidoví vypravěči, hudebníci i etnografové. V průvodcovské roli reportérů účinkují bratři Karel a Josef Saudkové.
Spřízněni volbou (r. Karel Vachek, 1969, 90 min.)
Celovečerní film sleduje zblízka dění ve vysoké politice během vzrušeného období od 14. do 30. března 1968, kdy abdikoval president republiky Antonín Novotný a následně, 30. března 1968, byl na jeho místo zvolen armádní generál Ludvík Svoboda. Krátké "bezvládí" umožnilo Vachkovi zkomponovat unikátní nadčasovou studii chování mocenského prostředí v okamžiku výměny klíčových figur, studii odhalujících se charakterů a samozřejmě také zachytit úvodní dějství pražského jara roku 1968. Film, jehož hlavními aktéry jsou Ludvík Svoboda, Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černík, Čestmír Císař, akademik Bohuslav Lašťovička, Alois Poledňák, generál Bohumil Lomský, Gustáv Husák a další, je nasnímán direktním způsobem, bez použití hudby či komentáře.
Po projekci následuje diskuse s Karlem Vachkem.
pondělí 12. února 2001 ve 20 hodin
Sametová revoluční procházka (r. Jan Růžička, 2000, 30 min.)
Deset let po listopadu 1989 probíhal týden oslav tohoto výročí, naplněný řadou zcela různorodých událostí. Tři hlavní ústavní činitelé přišli položit květiny k památnému místu na Národní třídě; na Václavském náměstí studenti DAMU inscenují skanzen totality; v kavárně Slávia přímo před kamerou spontáně vzniká výzva "Děkujeme, odejděte"; na hradě se sešli Bush, Thatcherová, Kohl, Gorbačov a další; památnými listopadovými místy vede pravidelná turistická trasa, kde díky sugestivnímu průvodci můžeme zakusit vzdálenou historickou událost očima cizinců; nechybí konfrontace s archivními záběry a tradiční povzbuzení Václava Havla, že "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí". Montáž výseků tohoto týdne otevírá prostor k promyšlení toho, co z listopadových ideálů vešlo v každodennost a co se stalo mýtem.
Opoziční smlouva jako kukátko (r. Jan Gogola ml., 1999, 2x25 min.)
Dvojdokument natočený v rámci TV cyklu Intolerance - v první části na půdě parlamentu, v druhé části spolu se sociology, historiky a politology.
1.Opoziční souvislosti
Jak se dostal politický diskurs posledních let do výseče opoziční smlouvy? Kdo je jejím autorem? Na co odpovídá? Kdy skončí a skončí vůbec někdy? Má pravdu sociolog Zdeněk Konopásek, který považuje opoziční smlouvu za organický projev politického diskursu? Co si myslí vrcholní politici našich parlamentních stran při tom, když pozorují svět kukátkem vytvořeným z listu popsaného textem opoziční smlouvy?
2. Intolerance tolerance?
Máme-li se zamyslet nad intolerancí politiků, je třeba odložit personalizování a psychologizaci politické scény a všímat si širších souvislostí: volební systém, počet a legitimita parlamentních stran, status prezidenta, politická kultura a politická komunikace. Podstatným momentem je přitom vztah politických subjektů ke KSČM, který je nejvýraznějším projevem politické intolerance u nás. Nakolik je to oprávněné a o čem tato intolerance vypovídá? Je to výmluvný příklad toho, že jediný ideologický spor u nás je sporem s vlastní minulostí, nebo s tím, co nám ji zosobňuje? Nebo skutečně ostatní parlamentní strany pojímají komunistickou ideologii jako svého největšího ideologického nepřítele? Není tento napjatý vztah odumírajícím příznakem toho, že se politika proměňuje v management, v rámci kterého jde již o střet zájmů a nikoliv idejí? Nebo snad vedle sebe existuje v našem parlamentu pět různých politických ideologií?
Po projekci následuje diskuse s Janem Gogolou ml. a některými aktéry promítnutých filmů.