Divadlo Archa a Francouzský Institut uvádějí představení Wladyslawa Znorka a jeho souboru Cosmos Kolej
Ullysse a l'envers (Odysseus naruby)
13. a 14. dubna 1995
Scénář, výprava a režie: Wladyslaw Znorko
Hrají: Antonella Amirante, Shannon Finnegan, Leslaw a Waclaw Janicki, Mary Jordan, Elisabateh Legillon, Richard Martin, Bruno la Brasca, Irina Vavilova a Philippe Vincenot
Zvuk: Bernard Vallery, Henri Lamboulay
Světla: Richard Psourtseff
Kostýmy: Guylaine Péricat
Jevištní mistr: Laurent Plancher, Albert Lesueur
Administrace a komunikace: Philippe Puigserver
Představení se uskutečnilo za podpory AFAA a Ministerstva kultury ČR.
Představení "Odysseus naruby" je poslední inscenací režiséra Wladyslawa Znorka a jeho souboru Cosmos Kolej. Na lodi Wladyslawa Znorka se plaví francouzští, irští, ruští, italští a polští herci (mezi nimi i dvě známé tváře z Kantorových inscenací - Leslaw a Waclaw Janicki), jimž se dohromady podařilo vytvořit divadelní pohádku nevídané krásy. Hudba a obraz se na jevišti mísí, prolínají a přivádějí až na snovou hranici prchavých i neodbytných snů, které se podivně rodí těsně před procitnutím. Není vůbec nutné hovořit stejným jazykem, aby se nalezl či vytvořil univerzální divadelní jazyk, a divák odplul s posádkou Cosmos Kolej na Blasketské ostrovy...
"Poté, co mám za sebou cesty s knihami milovaných autorů - Maurice Ponse, Bruno Schulze, Jaroslava Haška - přišel čas vyšplhat se až na vrchol podivuhodné divadelní budovy, kterou jsem do krajiny postavil. A svázat jakousi otýpku z trosek, naplaveného dřeva a popela coby výsledek deseti sezón lovu na širém moři v lovištích paměti.
Takový je zákon přílivu a odlivu. Dnešní prací se vracím na start, podobně jako pero keltských iluminátorů. Před několika lety mi během turné našeho souboru do Irska jeden slavný bukinista z High Street, Galway předpověděl:
- Jednou se vrátíš na Blasketské ostrovy.
- Ale, odpověděl jsem, nikdy jsem tam nebyl!
- Kdysi jsi odtamtud odjel z donucení…
Dlouho jsem si ze záhadné předpovědi dělal legraci - jako z nějakého čínského přísloví, které sem a tam přežvykujete v puse…
Je zvláštní, že ostrov Velký Blasket drží rekord v počtu spisovatelů na jeden metr obydleného území. Skutečně, v prvním desetiletí našeho století připadali na něco více než sto obyvatel celkem čtyři spisovatelé. Doplňuji, že to byli spisovatelé spontánní, kteří ve svých vzácných knihách plných znepokojivé předtuchy s humorem popsali krušný úděl ostrovanů. Bez jejich svědectví by po nucené evakuaci ostrova v roce 1953 nezůstalo nic.
Tady na ostrově našich předměstí je život čím dál složitější, přestávám mu rozumět. Klubko se zamotává.
Vrátit se Blasketské ostrovy a psát tu, je způsob, jak uznat vratkost života člověka a přijmout jeho drsnou krásu."
Wladyslaw Znorko