Nová inscenace pražského Divadla Archa V zrcadle (Obrazy pohádkových světů) navazuje na projekty, jež zde připravili Peter Schumann, Min Tanaka, američtí The Residents nebo nizozemský soubor Dogtroep. Ti přímo pro Archu vytvořili – ve spolupráci s českými umělci – představení inspirovaná geniem loci sálu, Prahy, doby či známými literárními díly. Projekt V zrcadle začal vznikat loni v Africe, kde Petr Nikl spolu s českými umělci hostoval na festivalu v Johannesburgu. Čtyři z jejich afrických spolupracovníků přijeli nyní do Prahy a za měsíc vzniklo "vizuálně hudební leporelo".
Nikl, oblečený v šaškovský kostým a celý čas z povzdálí ovlivňující dění, uvádí spolu se sedmi performery z Prahy i Afriky – částečně herci a částečně hudebníky, zpěváky, tanečníky, loutkoherci a manekýny – a dvěma hudebníky (Irena a Vojtěch Havlovi) diváky do světa "před i za zrcadlem". Ožívají zvláštní pohyblivé stroje a záhadné bytosti, zní zvuky pralesa i ticha. Jako bychom vstoupili doprostřed Niklova obrazu, kde se z černého prostoru vynořují výtvarné objekty, jež zpočátku působí technicistně – blikají, samy od sebe se rozsvěcují, světlo odrážejí či absorbují, pohybují se různými směry, a dokonce pohlcují herce a další objekty. Postupně se však jakoby polidšťují, až z nich vyvstane jejich živočišná podstata. Každý objekt totiž ovládá – či jím sám v kostýmu je – některý z herců. Z bělošské stylizovanosti charakterizované statickým herectvím a složitými kostýmy se inscenace přelévá až k černošské spontánnosti projevované tancem, zpěvem a divokými rytmy Jihoafričanů. Ohlasy evropských pohádkových příběhů, připomínající Alenku v říši divů, Sněhurku, Růženku, Enšpígla a další, se mísí s africkými motivy a pojetím smrti, radosti, opuštěnosti, spolupráce, lásky či zrady. Stejně tak se minimalistická, Indií ovlivněná hudba manželů Havlových prolne s africkými lidovými písněmi. V typicky niklovský bizarní výtvarný tvar, vyvedený tentokrát do velkých rozměrů otevřeného jeviště, se transformuje Niklova záliba v umělých objektech a obličejových škraboškách konfrontovaná s africkou barevností a rituálním významem masek a objektů.
Inscenaci by možná prospělo více světla a méně všech těch rozličných objektů a některá zvláště hudební spojení mohla být sourodější (míchání konkrétních zvuků, evropských nástrojů, indické repetitivnosti a africké hudebnosti.) Zcela určitě Niklovi citelně chyběl literární scénář. Přesto byla premiéra u nás ojedinělou ukázkou aktuálního proudu světového divadla, v němž se mísí tradice a zvyky s nejnovějšími uměleckými směry a technologiemi. Pro obdobné proudy v hudbě se ujal název world music, proto lze tento projekt nazvat world theatre a Archu jejím tuzemským věrozvěstem. Poslední dvě reprízy uvádí Archa dnes a zítra od 20 hodin.
V zrcadle
V zrcadle - program představení
Fotografie z představení