Ukázka grafik výtvarníka Jiřího Sozanského, které vznikly v rámci tohoto projektu
Znamení moci - Pocta Janu Zahradníčkovi
Projekt má čtyři části:
Komponovaný večer v Divadle Archa - 15. prosince 2001 ve 20.00
Komponovaný večer věnovaný dílu Jana Zahradníčka složený z textů, hereckých výstupů, originální hudby a filmových ukázek. Na večeru vystoupí Martin C. Putna, Přemysl Rut, Jaroslav Kořán a Zapomenutý orchestr Země snivců. Večer bude mít 5 tematických částí, každá odpovídá jednomu období ve tvorbě Jana Zahradníčka. Velký důraz bude kladen právě na sbírku Znamení moci. Zapomenutý orchestr Země snivců oddělí jednotlivé části improvizovanou hudbou odrážející náladu uváděné tvorby. Na závěr večera bude prostor pro diskusi - i s dalšími přítomnými odborníky na tvorbu Jana Zahradníčka.
Výstava fotografií, grafiky, kreseb, koláží ve foyer Divadla Archa - Jiří Borl, Jiří Sozanský, Milan Maryška, Zdeněk Lhoták, Lejla Zahiragič, Aldin Popaja (12. 12. 2001 - 31. 1. 2002)
Vernisáž v rámci komponovaného večera v Divadle Archa - 15. 12. ve 20.00
Výstava Jiřího Sozanského v Galerii Hollar (4. 12. - 30. 12.)
Vernisáž: 4. 12. 2001 v 18 hodin v Galerii Hollar
Výstava Jiřího Sozanského v Galerii Millenium (22. 11. - 20. 12.)
V roce 1999 se Jiří Sozanský náhodně setkal s ještě samizdatovým opisem díla básníka Jana Zahradníčka (1905-1960) Znamení moci. Zahradníčkova tvorba i jeho tragický lidský osud jej hluboce oslovily a inspirovaly k výtvarné reflexi, která je "Poctou" tomuto básníkovi. Projekt "Pocta Janu Zahradníčkovi" připomíná dvojí: těžkou životní zkušenost těch, kteří prošli stalinskými kriminály, ale také sílu umění, které tento prožitek vyvráceného lidství transformuje do mimořádného sdělení - a to nás nepřestává oslovovat.
Jiří Sozanský vytvořil sérii leptů, které svérázným způsobem pracují s básnickým textem. Téma lidského těla obklopeného zdmi je tu krajně dramatizováno, výtvarné a literární prostředky vzájemně propojeny, aby podaly - slovy básníka - "útrpná svědectví časů svých".
Ke spolupráci na projektu přizval Jiří Sozanský fotografa Zdenka Lhotáka a režiséra Milana Maryšku, který k tématu "moci" a jejího zneužití přispěl jedinečnými fotografiemi ze sovětských gulagů. Tematicky s projektem souvisí fotografie Romana Včeláka, které vznikly ve spolupráci s Jiřím Sozanským ve věznici ve Valdicích v roce 1990 - výstava ve foyer Divadla Archa (11. 12. 2001 - 31. 1. 2002)
Projekt předchází výstava starší grafiky a kreseb Jiřího Sozanského v Galerii Millenium na Malé Straně, kde budou představeny cykly "Běsi", "Běženci", "Štvanice", které jsou převážně ovlivněny umělcovou osobní zkušeností z války na Balkáně.
Zájem sochaře, malíře a grafika Jiřího Sozanského (1946) je dlouhodobě soustředěn na člověka v mezních situacích, na lidství devastované válkou a totalitními režimy. Vypovídá o tom řada jeho dosavadních projektů, instalací a výstav v bývalém koncentračním táboře v Terezíně, v zdevastovaném městě Most těsně před jeho likvidací, ve Vysočanech či ve vyhořelém Veletržním paláci, ve věznici ve Valdicích, v odsvěceném jezuitském kostele v Litoměřicích. Od roku 1994 reflektuje ve své tvorbě válečné utrpení obyvatel Balkánu, především se soustřeďuje na Sarajevo, které také osobně navštěvuje.
Jan Zahradníček (17. 1. 1905 - 7. 10. 1960) publikoval své první básně časopisecky od poloviny dvacátých let. Rodák z Moravy (Mastník u Třebíče), pobýval tehdy v Praze a navázal zde četná literární přátelství - mj. s Františkem Halasem, Janem Čepem, Jaroslavem Seifertem, Bedřichem Fučíkem, Václavem Černým, Zdeňkem Kalistou, ad. Svou první básnickou sbírku Pokušení smrti vydal v roce 1930. Patřil k básníkům katolické orientace, v letech válečných a poválečných řídil časopis Akord (vycházel do roku 1948). Tehdy již žil opět na Moravě, v Uhřínově a Brně. Vzniká slavná básnická sbírka La Saletta (1947), která je již "předobrazem totalitní moci" (J. Med). Znamení moci, dokončené v roce 1951, již vydáno nebylo, pokus o vydání byl učiněn v roce 1969, ale náklad byl zničen. Dílo však kolovalo v mnohých samizdatových přepisech a prvně bylo vydáno až téměř po čtyřiceti letech své existence, v roce 1990. V červnu roku 1951 byl Jan Zahradníček zatčen a v červenci 1952 odsouzen za "zločin velezrady" na 13 roků vězení, spolu se skupinou katolických intelektuálů (J. Knap, F. Křelina, B. Fučík, V. Prokůpek, Z. Kalista, L. Kuncíř ad.). V roce 1956 mu byl trest snížen na 9 let (za Zahradníčka intervenoval např. Jaroslav Seifert). Ve vězení vznikají básně, které jsou později Bedřichem Fučíkem rozděleny do souborů Dům Strach a Čtyři léta.
Jan Zahradníček byl rehabilitován v roce 1966, v devadesátých letech začíná vycházet jeho souborné básnické dílo.