Choreograf Jan Kodet a režisér Martin Tichý zkouší v Divadle Archa představení Danse macabre aneb Tanec smrti v Kutné Hoře, které je dalším projektem Divadla Archa v rámci výstavy Sláva barokní Čechie
Tisková zpráva ze dne 16. října 2001
Praha, 15. října 2001 - Po představení Marné Tázání Nebes v režii J. A. Pitínského připravuje Divadlo Archa v rámci výstavy Sláva barokní Čechie další projekt, který tentokrát vedle sebe postaví dva divadelní žánry, tanec a činohru, a dvě umělecké osobnosti: mezinárodně uznávaného choreografa Jana Kodeta a novou tvář české divadelní režie Martina Tichého. Téma moru v 17. století, lidského osudu a odhodlání proti němu bojovat je zobrazeno na jedné straně expresivním tancem, na straně druhé barokní poezií, která je převedena do divadelní řeči. Jedno téma - dva způsoby vyjádření, dva způsoby pohledu, které spolu kontrastují, které se ale navzájem doplňují.
Představení je inspirováno skladbou barokního básníka Bedřicha Bridela Co Bůh? Člověk? z roku 1658. Báseň založená na protikladu věčnosti a dokonalosti Boha s pomíjivostí a hříšností člověka je sugestivním vyjádřením hluboké tragičnosti, jakou později nepoznala česká literatura až do Máchova Máje. Činoherní část je výběrem z Bridelových veršů komponovaných v pásmo spojené asociativními obrazy. Kostrou pásma je Bridelova služba nemocným, morem nakaženým v Kutné Hoře. Jde především o hledání paralel mezi pocity básníka, barokní dobou a naší přítomností na pozadí smrtelné nemoci. Scéna představení vychází z principu simultánního patrovitého jezuitského jeviště a je jakýmsi "řebříčkem do nebe", barokní cestou k Bohu skrze tento svět.
Bedřich Bridel
Narodil se 1. dubna 1619 ve Vysokém Mýtě. Na kněze Tovaryšstva Ježíšova byl vysvěcen na konci roku 1650. Poté byl jeho život spjat s Klementinem, kde byl postaven do čela akademické tiskárny. Po čtyřech letech odešel působit jako misionář, vynikající horlivostí a askezí. Když vypukl na Čáslavsku a Kutnohorsku mor, řádící tehdy krutě i v jiných částech Čech, požádal Bridel svého představeného, aby ho zcela uvolnil pro službu nemocným. To znamenalo vrcholnou oběť, nebo jiným slovem sebevraždu: na morovou nákazu umírá 15. října 1680 v Kutné Hoře. V chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře je možné najít latinskou pamětní desku připomínající kromě Bridela i oběť jeho tří spolubratří.
Premiéra: 25. října 2001 ve 20.00
Další představení: 26., 27. a 28. října 2001 ve 20.00
Choreografie taneční části: Jan Kodet
Scénář a režie činoherní části: Martin Tichý
Autor koncepce: Aleš Roleček
Hudba: Ivan Acher
Scéna a kostýmy: Kristýna Täubelová
Světelný design: Dan Tesař
Asistent choreografie: Martin Vraný
V taneční části tančí: Helena Arenbergerová, Leona Qaša Kvasnicová, Tereza Indráková,
Veronika Knytlová, Lenka Vágnerová, Michal Záhora, Petr Opavský
V činoherní části hrají: Zuzana Dřízhalová, Eva Pospíšilová, Alžběta Täubelová, Pierre Nadaud, Petr Opavský, Vítězslav Březka
Mediální partneři projektů Divadla Archa v rámci výstavy Sláva barokní Čechie:
Projekty vznikají za podpory Hlavního města Prahy.
Jan Kodet (nar.1968)
Taneční základy získal ve Vysokoškolském uměleckém souboru Univerzity Karlovy. 1991 absolvoval Tanecni katedru HAMU v oboru tanecni pedagogiky u Ivanky Kubicové. 1992-93 člen Dance Berlin,1993-96 člen frankfurtského S.O.A.P. Dance Theatre portugalského choreografa Ruie Horty, 1996-97 člen Ballet Gulbenkian Lisabon. V současné době pracuje jako asistent choreografa R.Horty. Dále vyučuje techniku současného tance, kompozici a improvizaci, a to především v zahraničí. Jako choreograf působí převážně v Čechách. V Praze nastudoval inscenační projekt No End (premiéra v listopadu 1998 v rámci festivalu čtyři plus čtyři dny v pohybu) a brány (premiéra v březnu 2000 v divadle Archa).
Martin Tichý
Narozen 15. září 1975 ve Varnsdorfu, studium na Gymnáziu v Rumburku, v letech 1994 - 99 činoherní režie na JAMU.
Nominován na Cenu Alfréda Radoka za rok 1998 jako talent roku.
Divadelní inscenace: G. Buchner - Vojcek (Brno), I. Bergmann - Malba na dřevě (Brno), Leonid Andrejev - Dny našeho života (Zlín), H. Kleist - Katynka z Heilbronnu, Jan Čep - Dvojí domov (Brno), Jules Verne - Martin Tichý: Vynález zkázy (Naivní divadlo Liberec), Per Olov Enquist - Faidra (Činoherní studio Ústí nad Labem), Karel Spree/Martin Tichý - Náš pokoj/ Unser Zimmer (Česko-německý divadelní projekt o odsunu Němců a osídlování pohraničí).
Rozhlasové práce: Dětské sny ( Český rozhlas Brno), Venedikt Jerofejev - Moje malá Leniniada ( Český rozhlas Praha).
Mezi dvaceti nejlepšími návrhy v řešení českého expozice pro EXPO 2000 v Hannoveru.
Režie divadelního koncertu "Warhany ze vssech hudebních strogů gsau negznamenjtěgssj strog" v rámci programu Praha - Evropské město kultury 2000.
Hry Hledač pokladů a Kvartýr nominovány do finále autorské soutěže Nadace Alfréda Radoka za rok 1999 a 2000, hra Kvartýr byla oceněna 3. místem.
