Občanské sdružení Symposion ve spolupráci s Divadlem Archa uvede v prosinci rozsáhlý projekt výtvarníka Jiřího Sozanského "Znamení moci - Pocta Janu Zahradníčkovi", který třemi výstavami a komponovaným večerem připomene dílo a odkaz tohoto významného českého básníka
Tisková zpráva ze dne 29. listopadu 2001

Projekt má tyto části:

Výstava Jiřího Sozanského v Galerii Millenium (22. 11. - 20. 12.)

Výstava Jiřího Sozanského v Galerii Hollar (4. 12. - 30. 12.)
Vernisáž: 4. 12. 2001 v 18 hodin v Galerii Hollar

Výstava fotografií, grafiky, kreseb, koláží ve foyer Divadla Archa - Jiří Borl, Jiří Sozanský, Milan Maryška, Zdeněk Lhoták, Lejla Zahiragič, Aldin Popaja (12. 12. 2001 - 31. 1. 2002)
Vernisáž: 11. 12. 2001 V 18.00 V Divadle Archa

Komponovaný večer v Divadle Archa - 15. 12. 2001 ve 20.00
Režie: Jiří Adámek.

V roce 1999 se Jiří Sozanský náhodně setkal s ještě samizdatovým opisem díla básníka Jana Zahradníčka (1905-1960) "Znamení moci". Zahradníčkova tvorba i jeho tragický lidský osud jej hluboce oslovily a inspirovaly k výtvarné reflexi, která je "Poctou" tomuto básníkovi. Projekt "Pocta Janu Zahradníčkovi" připomíná dvojí: těžkou životní zkušenost těch, kteří prošli stalinskými kriminály, ale také sílu umění, které tento prožitek vyvráceného lidství transformuje do mimořádného sdělení - a to nás nepřestává oslovovat.
          Jiří Sozanský vytvořil sérii leptů, které svérázným způsobem pracují s básnickým textem. Téma lidského těla obklopeného zdmi je tu krajně dramatizováno, výtvarné a literární prostředky vzájemně propojeny, aby podaly - slovy básníka - "útrpná svědectví časů svých".
          Ke spolupráci na projektu přizval Jiří Sozanský fotografa Zdenka Lhotáka a režiséra Milana Maryšku, který k tématu "moci" a jejího zneužití přispěl jedinečnými fotografiemi ze sovětských gulagů. Tematicky s projektem souvisí fotografie Romana Včeláka, které vznikly ve spolupráci s Jiřím Sozanským ve věznici ve Valdicích v roce 1990 - výstava ve foyer divadla Archa (11. 12. 2001 - 31. 1. 2002)
          Komponovaný večer, věnovaný dílu Jana Zahradníčka, je v režii mladého umělce Jiřího Adámka, který si jako spolupracovníky přizval svoje generační druhy, aby spolu vytvořili autorský večer, složený z textů, hereckých výstupů a originální hudby, komponované pro tuto příležitost. Dramaturgická spolupráce: Marta Ljubková, Scénografie: Martin Černý, Hudba: Ondřej Adámek. Hrají: Jaroslav Plesl a další
          Projekt předchází výstava starší grafiky a kreseb Jiřího Sozanského v Galerii Millenium na Malé Straně, kde budou představeny cykly "Běsi", "Běženci", "Štvanice", které jsou převážně ovlivněny umělcovou osobní zkušeností z války na Balkáně.

Zájem sochaře, malíře a grafika Jiřího Sozanského (1946) je dlouhodobě soustředěn na člověka v mezních situacích, na lidství devastované válkou a totalitními režimy. Vypovídá o tom řada jeho dosavadních projektů, instalací a výstav v bývalém koncentračním táboře v Terezíně, v zdevastovaném městě Most těsně před jeho likvidací, ve Vysočanech či ve vyhořelém Veletržním paláci, ve věznici ve Valdicích, v odsvěceném jezuitském kostele v Litoměřicích. Od roku 1994 reflektuje ve své tvorbě válečné utrpení obyvatel Balkánu, především se soustřeďuje na Sarajevo, které také osobně navštěvuje.

Jan Zahradníček (17. 1. 1905 - 7. 10. 1960) publikoval své první básně časopisecky od poloviny dvacátých let. Rodák z Moravy (Mastník u Třebíče), pobýval tehdy v Praze a navázal zde četná literární přátelství - mj. s Františkem Halasem, Janem Čepem, Jaroslavem Seifertem, Bedřichem Fučíkem, Václavem Černým, Zdeňkem Kalistou, ad. Svou první básnickou sbírku Pokušení smrti vydal v roce 1930. Patřil k básníkům katolické orientace, v letech válečných a poválečných řídil časopis Akord (vycházel do roku 1948). Tehdy již žil opět na Moravě, v Uhřínově a Brně. Vzniká slavná básnická sbírka La Saletta (1947), která je již "předobrazem totalitní moci" (J. Med). Znamení moci, dokončené v roce 1951, již vydáno nebylo, pokus o vydání byl učiněn v roce 1969, ale náklad byl zničen. Dílo však kolovalo v mnohých samizdatových přepisech a prvně bylo vydáno až téměř po čtyřiceti letech své existence, v roce 1990. V červnu roku 1951 byl Jan Zahradníček zatčen a v červenci 1952 odsouzen za "zločin velezrady" na 13 roků vězení, spolu se skupinou katolických intelektuálů (J. Knap, F. Křelina, B. Fučík, V. Prokůpek, Z. Kalista, L. Kuncíř ad.). V roce 1956 mu byl trest snížen na 9 let (za Zahradníčka intervenoval např. Jaroslav Seifert). Ve vězení vznikají básně, které jsou později Bedřichem Fučíkem rozděleny do souborů Dům Strach a Čtyři léta.
          Jan Zahradníček byl rehabilitován v roce 1966, v devadesátých letech začíná vycházet jeho souborné básnické dílo.


Spolupořadatelem projektu je hlavní město Praha
Projekt podpořili: Metrostav, Open Society Fund, Hestia, Nadace Preciosa, Print Production