Filip Topol & Agon Orchestra (křest CD a společný koncert)
Filip Topol a Agon Orchestra na nové desce propojili dva paralelní světy (Hospodářské noviny)

Fotografie z nahrávání v Divadle Archa
Fotografie ze společného koncertu v březnu 2000 v Divadle Archa
Filip Topol
Petr Kofroň
Agon Orchestra




Filip Topol & Agon Orchestra

Písně Filipa Topola v úpravě Petra Kofroně
Nové CD v koprodukci Divadla Archa a Indies Records

16. prosince 2001 ve 20.00 v Divadle Archa
Křest CD a společný koncert




Je známo z biologie, že snaha o čistotu rasy vede k degeneraci. Divadlo Archa si vytklo za cíl být oním hříšným místem, kde se páří různé umělecké formy, tradice a názory. Snaží se zpochybnit obvyklou představu o tom, co je to "divadlo". V Arše má vedle sebe místo činoherní, výtvarné a pohybové divadlo stejně jako tanec a hudba. Divadlo Archa se za sedm let své existence stalo místem mnoha neobvyklých setkání, ze kterých často vzešla nová inspirativní díla. Z tohoto hlediska není překvapující, že jsme vyzvali Agon Orchestra, aby pro své jarní koncerty v Arše v roce 2000 zpracovali kromě jiného také skladby Filipa Topola. Vzešly z toho dva pověstné koncerty, kde jako host vystupovala skupina Psí vojáci. Tehdy ovšem hrál Agon pouze tři Topolovy písně. Ukázalo se, že by bylo škoda tím skončit…

Ondřej Hrab, ředitel Divadla Archa


Seznam skladeb:

1. Kruhy6:09
2. Krasobruslař4:09
3. Houpačka5:36
4. Černý sedlo5:03
5. A mluvil hlas5:29
6. Brutální lyrika3:55
7. Chce se mi spát4:44
8. Prší 44:34
9. Ploužák5:19
10. Žiletky5:07
 Bonus: Russian mystic pop op. IV.  4:41

Texty: Filip Topol
Hudba: Filip Topol a Petr Kofroň

Složení souboru:

AGON ORCHESTRA
Martin Čech - flétna, pikola (1 - 3, 7 - 9, 11)
Jiří Šesták - hoboj (1 - 3, 7, 8, 11)
Tomáš Čistecký - klarinet (1 - 3, 5, 7, 11)
Michal Kostiuk - klarinet, basklarinet (1, 4, 8 - 10)
Matouš Křiváček - fagot (1, 2, 4, 7, 8, 11)
František Pok - lesní roh (1 - 8, 10, 11)
Ladislav Kozderka - trubka (1 - 4, 6 - 8, 10, 11)
Ivo Kopecký - pozoun (1 - 8, 10, 11)
Jan Jaroš - tuba (1 - 8, 10, 11)
František Čech - bicí nástroje (1 - 9, 11)
Ivan Hoznedr - bicí nástroje (1, 2, 4 - 9, 11)
Martin Kumžák - klávesy (1, 2, 4, 5, 7 - 9)
Michal Nejtek - klavír (1, 2, 4, 7 - 9, 11)
Jan Šimůnek - housle (1 - 3, 5 - 8)
Martin Pachner - housle (1 - 3, 5 - 8)
Tomáš Kamarýt - viola (1, 2, 5, 8)
Pavel Hořejší - viola (3, 6, 7)
Kryštof Lecian - violoncello (1 - 8)
Ivan Bierhanzl - kontrabas, baskytara (1 - 9, 11)

FILIP TOPOL - zpěv (1-10)
PETR KOFROŇ - dirigent (1-11)

Prodej alba: od začátku prosince 2001
CD bylo nahráno v Divadle Archa v červenci 2001
Zvuková režie: Daniel Václavek
Hudební režie: Petr Kofroň
Zvukový technik: Petr Kaláb
Design: Robert V. Novák



Hudební nástroje laskavě zapůjčila firma Petrof

Indies Records       Rock&Pop       Radio 1       Petrof      






"Filip Topol a Agon Orchestra na nové desce propojili dva paralelní světy

...Spojení protagonisty kapely Psí vojáci Filipa Topola s tělesem Agon Orchestra však přináší zcela novou hodnotu, která posunuje tento paražánr do neočekávaných dimenzí.
          Výsledkem spolupráce není ovšem fúze v pravém slova smyslu, ale skutečné prolnutí paralelních světů, kde Topolova hudba zažívá v úpravách dirigenta Petra Kofroně astrální přerod do mnohavrstevné šíře. Tu krásně charakterizují již slova úvodní "písně" Kruhy. Topol jako by vyzýval své dočasné alter ego: "Tak mi pomož rozplést ty kruhy, tak mi pomož rozetnout ty nekonečný kruhy."
          Filigránsky strukturované a spletité pavučiny tónů mají svou krásnou reminiscenční vizibilitu, která by si zasloužila i odpovídající videoklip. Na albu lze nalézt ozvuky minimalismu, nenabubřelou pompéznost, lehkou křehkost, barokní květnatost, typickou podprahovou nervnost i přesahy do rockových forem, které nejsou Topolovi zcela vlastní, ale najednou s ním nádherně souzní.
          Album se odvíjí ve spirále, která neustále vybočuje ze své rotační osy, aby se do ní znovu a znovu vracel původní esprit známých songů. Topolův vokální projev, který byl natočen až k hotovým orchestrálním nahrávkám, osciluje mezi expresivitou a zvláštní "unaveností", což dodává celému dílu tajemnou atmosféru plnou vzruchu i nostalgie.
          Deska je jakýmsi letem časem a prostorem. To dokumentuje fakt, že i starší kousky, jako jsou například Žiletky, mají v sobě kompoziční vyzrálost a potenciál mnohonásobně převyšující ambice dobové hitovky."

Hospodářské noviny, 30. 11. 2001, autor: Petr Slabý